Letinské zvony
Nejstarší zvony světa se vyráběly ve 3. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii. První odlévané zvony pořizují křesťanští mniši od 5. století. V té době jsou zvony užívány především v klášterech. Do kostelů a měst se začínají rozšiřovat od 10. století. Ve 12. století získávají zvony svůj charakteristický zvonovitý tvar, od 16. století už mají dnešní podobu včetně tvaru čepce, koruny a systému zavěšení.
Nejstarší zvony na českém území máme doloženy v 9. století. Od 14. století se v českých zemích začínají zvony také vyrábět. Svého vrcholu co do počtu i kvality výrobků dosáhlo české zvonařství v 16. století. Po třicetileté válce došlo k jeho úpadku. Nejvíce jsou zvony postiženy rekvizicemi první a druhé světové války, které zničily asi dvě třetiny českých zvonů.
Zvony slouží ke svolávání na mši, pro odzvánění času i při mimořádných společenských událostech, nejčastěji při úmrtích osob, kdy se zvoní umíráček, ale i při svatbách, narozeninách význačných osob, korunovacích panovníků, inauguracích volených hlav států apod. Zvonění je odedávna užíváno coby poplachový signál – například při požáru, povodních, při vpádu cizích vojsk, dnes také při radiačním nebezpečí. Dále se zvony a zvonky používají v symfonické hudbě jako zvláštní bicí nástroj. Velké zvony v katolických kostelích bývají pojmenovávány po světcích a musejí být také řádně vysvěceny. Mezi významné památky patří hudební nástroje složené z většího počtu zvonů, tzv. zvonkohry nebo zvonohry, jako je třeba pražská Loreta.
Kostelní zvony dostávají jména při svěcení. Svěcení provádí kněz, často biskup, před zavěšením zvonu na věž. Zejména v menších obcích bývá svěcení zvonu velkou událostí, při níž se všichni obyvatelé sejdou přivítat nový zvon. Odtud snad také pochází rčení „dát něco na zvon“, tj. přispět svým dílem na společnou věc.
Vybírána jsou zpravidla jména podle českých patronů (Václav, Anežka, Jan Nepomucký, Cyril a Metoděj) nebo největších svatých (Marie, Josef). Zvon často dostává jméno podle svatého, jemuž je zasvěcen příslušný kostel (viz zvon Bárta v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje, jindy může být také spojeno s osobou zvonaře či donátora. Tradice svěcení zvonů je doložena od 10. století.
Také náš kostel zasvěcený svatému Prokopu má svoji zvonici a v ní dva zvony, velký a malý.
Velký zvon pochází z roku 1533 a byl odlit zvonařem Egidiem (Jiljím) v Plzni. Je zasvěcen Panně Marii a svatému Prokopu.
V poslední době se začaly množit problémy s pohonem zvonů a projevovalo se i celkové stáří zvonice. Nechali jsme proto posoudit odbornou firmou stav zvonů i zvonice; výsledek byl neradostný: bude nutné opravit zvonici, vyměnit pohony zvonů a nahradit malý zvon novým.
Sbírka, kterou jsme vyvolali, potvrdila tradici letinské obecní sounáležitosti a mile nás překvapil zájmem o nový zvon a o přispění na jeho odlití – velký počet našich spoluobčanů neváhal „dát něco na zvon“.
Na základě výběrového řízení jsme oslovili firmu Impuls-B z Ostravy. Dohodli jsme podmínky dodání a opravy zvonice. Nový zvon byl odlit v Itálii u firmy ECAT, která má v tomto oboru tradici a zkušenosti. Zasvěcen je svatému Floriánu, patronu hasičů, a svatému Antonínu Paduánskému, ochránci ztracených věcí.
Proč jsme zvolili tyto patrony? Hasiči jsou spolek, kterého si velmi vážíme, je nejdéle fungujícím spolkem v obci a všichni uznáváme jeho důležitost a oceňujeme jeho odborné i společenské aktivity.
Svatý Antonín pak je patronem ztracených věcí. Jako patron našeho „umíráčku“ nám tak trochu pomáhá neztratit z mysli toho, komu odzvonil na poslední cestě.
Zvon byl vysvěcen otcem Piotrem Markem, naším farářem, při poutní mši svaté v neděli 3. července 2016, a nyní již slouží a září do okolí ve zvonici kostela.
Naše práce pokračovaly a po renovaci zvonice, instalaci dalšího pohonu jsme přikročili k renovaci malého zvonu Josef, výměnou závěsu, vyčištění a instalací nového srdce zvonu, renovací povrchu zvonu.
Podařilo se nám tento úkol splnit a dnes jsou ve věži kostela všechny tři zvony dle původního po staletí starého konceptu.
Od roku 1940 tedy poprvé opět zazněly všechny tři zvony nad Letinami. Velký z roku 1533 a dva nové – menší, poledník zasvěcený svatému Josefovi a umíráček zasvěcený svatému Floriánovi a svatému Antonínu Paduánskému a to při mši svaté dne 27. září 2020.
Mši sloužil plzeňský pan biskup Mons. Tomáš Holub společně s panem farářem Piotrem Markem. Na varhany hrála významná pražská varhanistka Marie Pochopová, v podání Tomáše Supa zazněla árie Pieta, Signore – autor A. Stradella.
Je nutné poděkovat všem, kteří přispěli na obnovu chybějících zvonů v našem nádherném kostele. Po mši jsme se všichni sešli v pivovaru k neformální, velmi příjemné besedě a posezení ve společnosti pana biskupa Tomáše Holuba.
Spuštění všech tří zvonů byl neopakovatelný zážitek, který v každém zanechal hluboké dojetí a hrdost nad tímto pro Letiny významným počinem.
Zvony se spouštějí dálkovým ovladačem a jejich lineární motory citlivě pohánějí zvonové stolice. Stali jsme se jedním z mála kostelů s takto kvalitně vybavenou zvonicí, opět pokročili v náročné rekonstrukci letinské kulturní památky a opět o trochu posunuli propagaci Letin směrem ke znovuzískání jejich někdejší slávy.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem dárcům a přispěvatelům na náš nový zvon. Na věčnou památku budou jména všech dárců uvedena na pamětní desce v kostele a ve zvonici kostela.
Sbírka na opravy kostela stále pokračuje a na účtu 26033246/0300 střádáme peníze na obnovu kazatelny, zpovědnice, oprav omítek, výměny hlavních a bočních vchodových dveří, stropních maleb a další opravy a úpravy.
Závěrem už jen zbývá si přát, ať naše zvony dělají všem radost a zvoní hlavně při svatbách a narození dětí!
Za Spolek sv. Prokopa
Lubomír Krýsl senior
Kontakt
Spolek svatého Prokopa
Letiny 79
okres Plzeň-jih
336 01 Blovice
info@kostelletiny.cz
+420 603 547 722
+420 603 235 103
Partneři
Zdroj: wikipedie
vedený u Československé obchodní banky