Historie kostela sv. Prokopa
Nulla et dolor dictum nisl finibus efficitur nec non mi. Nullam elementum lorem non tortor convallis aliquet.
Historie
Letinský kostel sv. Prokopa nechali údajně vystavět na přelomu 12. nebo na počátku 13. století vladykové z Letin, a letinská fara se poprvé připomíná v roce 1358. V průběhu husitských válek byl kostel zčásti pobořen a na počátku třicetileté války byla fara spálena a zanikla i duchovní správa. V roce 1682 se pak Letiny staly majetkem rytířů Pikhartů z Grünthalu. a na počátku 18. století přecházejí do majetku hraběcího rodu Morzinů. Za jejich panství došlo v r. 1766 k obnovení farnosti, jejímž prvním farářem se stal Karel Jan Koutecký.
Jednou z nejvýznamnějších církevních osobností, která zastávala úřad letinského faráře, byl otec Josef Ondřej Lindauer. Po své službě v Letinech mezi roky 1813 a 1817 byl ustanoven přeštickým děkanem, poté arciděkanem v Plzni, a nakonec byl jmenován biskupem v Českých Budějovicích. Kromě řady farářů a administrátorů, kteří v Letinech působili, nesmíme zapomenout na štědrého dárce Petra Durchánka, který se zasloužil zejména o varhany, osazené v roce 1886.
Prakticky celá první polovina minulého století je v historii letinské farnosti spojena se jménem otce Josefa Soldáta, který na svém postu setrval od roku 1908 až do roku 1948. U příležitosti 700. výročí letinského kostela nechal v roce 1935 kostel opravit.
Nedlouho po roce 1948 nastalo pro katolickou církev a všechny svobodně smýšlející lidi nesmírně těžké období s neblahými následky. V 70. letech minulého století, kdy represe režimu vůči katolické církvi ve srovnání s lety 50. podstatně polevily, došlo konečně na celkovou rekonstrukci kostela, který byl v té době již ve značně zchátralém stavu. Při té příležitosti bylo potvrzeno, že nejen presbytář, ale i chrámová loď jsou původně gotické struktury.
Rekonstrukce
V současné době prochází kostel další komplexní rekonstrukcí, kterou zaštiťuje letinský Spolek sv. Prokopa ve spolupráci s Národním památkovým ústavem za přispění sponzorů a různých dotačních programů. Velkou pomocí je i blovický farář a letinský administrátor, otec Piotr Marek.
Současná rekonstrukce si klade za cíl vrátit do kostela všechny součásti mobiliáře, které byly v minulosti zničeny nebo ukradeny, například kazatelnu, zpovědnici, sošky a výzdoby. Plánuje se také obnova fresek.
Při rekonstrukci se využívají tradiční řemeslné postupy, které pomohou zachovat původní historický ráz kostela, ale své místo zde nacházejí i nejmodernější technologie, jako například vyhřívané sedáky v lavicích od firmy Applycon, která se spolu se společností LUKR na rekonstrukci podílí.
Spolek svatého Prokopa touto cestou děkuje všem štědrým dárcům, sponzorům a příznivcům, bez jejichž podpory by rekonstrukce kostela nebyla možná.
Současnost
Farní kostel svatého Prokopa v Letinech je dominantou obce již po osm století. Spolek sv. Prokopa si klade za cíl po dokončení rekonstrukce vrátit kostelu jeho funkci středobodu obce, kolem kterého se v minulosti odehrával její kulturní, společenský i duchovní život.
Pro katolické křesťany je kostel místem, kde se setkává země s nebesy. Setkává se tu člověk s Bohem. A konečně se tu setkává také člověk s člověkem, aby svou víru sdílel. Členové spolku doufají, že se jim svým dílem daří přispívat ke sdílení poněkud širšímu: ke sdílení osudů místa, k němuž nás váže naše vlastní rodinná historie, a přihlášení se ke spoluodpovědnosti za jeho osudy budoucí bez ohledu na příslušnost k víře.
Kostely se v současné době kromě obnoveného místa modlitby stávají také kulturním prostorem v širším slova smyslu, a výjimkou není ani kostel letinský. Spolek sv. Prokopa tu pořádá benefiční koncerty, jejichž výtěžek je věnován na další opravy kostela.
Věříme, že po staletích pohnutých osudů čeká kostel sv. Prokopa už jen radostná budoucnost, kterou si jako svědek počátků obce a spoluúčastník jejích dob slávy i úpadku jistě zaslouží.
vedený u Československé obchodní banky